Úkolem je rekonstrukce stávajících objektů základní školy a vybudování vstupní haly, která by stávající objekty vhodně spojovala, a nové školní tělocvičny. Zadání úlohy je velice specifické. Jedná se o rekonstrukci dvou budov z různých historických etap. První z nich je budova A, čili funkcionalistická stavba, která nyní poskytuje výukové prostory pro 2. stupeň základní školy. Druhou budovou je pozdně klasicistní objekt, sloužící 1. stupni.
Klíčem k řešení úlohy je bezesporu vhodné umístění vstupní haly do terénu a horizontální uspořádání jednotlivých podlaží. Návrh je koncipován na celistvé a kontinuální spojení vstupní haly i tělocvičny. Šatny pro oba stupně základní školy jsou umístěny pod vstupní halou. Tento fakt objektu nepřisuzuje nadměrnou výšku, kterou bychom mohli očekávat při umístění tělocvičny na stejnou výškovou kótu. Podlaha tělocvičny je totiž 3,4m pod úrovní vstupní haly.
Návrh
V návrhu byla zohledněna většina požadavků investora. A to jak co se sportovní haly týče tak rozšíření budovy A. Ustoupilo se však od požadavku nastavit ještě jedno podlaží nad budovu A. Návrhu vévodí záměr fyzicky spojit obě stávající budovy tak aby tato „spojovací hala“ poskytla zázemí pro šatny i tělocvičnu.
Vstupní hala a tělocvična
Plocha která celou halu zastřešuje je translační plocha, konkrétně elipsovitá neuzavřená křivka rotující po kružnici. Výrazným inspiračním prvkem byl v tomto případě kriketový klub od Future systems. Hala je s budovou A spojena svým bokem, k Budově B sestupuje krček, obsahující schodiště a vstup pro veřejnost.
Návrh, jak již bylo zmíněno, počítá s kontinuálním spojením haly a tělocvičny. Tohoto bylo dosaženo specifickou střešní konstrukcí, tvaru translační kupolovité plochy. Plocha je výsledkem rotace elipsovité křivky po kružnici o velkém poloměru. Čelo budovy je celoskleněné. Skla jsou zavěšena na systém křížových spojů, který tvoří jednotlivé držáky a síť ocelových lan. Stropní konstrukce je klasická – systém plnostěnných rámů, na které jsou kladeny vaznice. Střecha bude potom tvořena bílými leštěnými plechy či bílými lesklými pláty z tvrzeného plastu s kvalitní ochranou proti povětrnosti. Hala je z části zakopána do země. A to v severovýchodní části. Tento fakt je důsledkem pozvolného snížení střešní konstrukce v této části objektu. Nástup do šaten probíhá již venku před budovou.
Provoz je pak řešen jako systém skříněk na oblečení a osobní věci. Vstup do tělocvičny pro veřejnost se odehrává na školním dvoře, který nyní dostává důstojnější rozměry, než tomu bylo dříve. Ze vstupní haly je přímý průhled do tělocvičny. Prostor pro diváky je také zajištěn galerií, zavěšenou na jednotlivé plnostěnné rámy. Obložení stěn tělocvičny tvoří tmavší dřevěné profily. Problém s bezpečností proti poškození skel a galerií je vyřešen zavěšením sítě od stropu. Tato síť musí lemovat všechny strany kromě východní. V interiéru je design odrazem toho co se odehrává zvenku. Jako osvětlující prvek je ve střeše prolomen světlík tvaru L, kopírující hlavní komunikační cesty.
Materiálům a barvám dominuje Bílá barva. Vazníky a rámy nakonec budou tmavě šedé, ocelové (uzavřený průřez). Rozhodl jsem se tak z důvodu špatné návaznosti dřeva uvnitř haly a na obvodové konstrukci budovy A. Podlaha je dlaždicová šedá. Na fasádě naopak dominuje barva fialová – barva celoskleněného průčelí.
Budova A
Jedná se o typickou funkcionalistickou stavbu. Dispozice pro školu nebyla dle mého názoru šťastně zvolena. Jedná se o trojtrakt, kde střední loď je komunikací mezi jednotlivými učebnami. Dispozice tedy byla uvolněna a to díky posunutí čelní fasády o 1,6m směrem ven. Tím se chodba zvětšila a umožnila vytvořit „pavlačový systém“ nástupu do učeben, kde celá chodba je odlehčena a osvětlena střešním světlíkem. Kvůli lepšímu působení a orientaci byly také odlehčeny dvě části fasády, a to celkovým prosklením. Doprostřed dispozice bylo umístěno trojramenné schodiště.
Tím je celý prostor výrazně oživen a umožňuje více variant využití. Fasáda budovy je pak asi nejzajímavějším prvkem. Zde jako hlavní inspiraci uvedu budovu Rue de Suisse housing ve Francii. Fasáda obsahuje totiž dřevěné zastiňovací prvky, které se mohou kdykoli zasunout do podhledu stropní kontrukce. Jednotlivě jsou „panely“ rozděleny do linie po 1m. Okna nejsou ovšem prismatického tvaru jako dřevěné prvky. Jsou klasická rovná, a je před nimi z interiéru umístěno zábradlí kvůli bezpečnosti. Dojem plastičnosti fasádě dodává tvar kolejnice pro panely.
Budova B
Tento objekt je upraven ve dvou částech. A to prolomením vstupu z prvního nadzemního podlaží haly. Dále pak byla celá budova zpřístupněna pro osoby na invalidním vozíku. Jako hlavní úpravu můžeme považovat vytvoření víceúčelového prostoru uprostřed dispozice. Tento prostor může a nemusí být zcela otevřen. Nyní je navržen jako otevřený s průhledem ze 3.NP až dolů. Úprava pomůže zejména při prezentacích či schůzkách s větším počtem žáků.
